Jdi na obsah Jdi na menu
 


Jak Vznikl Skate

Brusle, 19. století.Vrátíme li se ale k prapůvodnímu vzniku skejtu, tak jsou to právě brusle, kterým vděčíme za vznik skateboardingu. Takže není proč se osočovat, jimi to začlo. Tento obrázek ukazuje brusli z konce 19. století, a jezdili po ulicích Chicaga. Měli dřevěná kola a jak sami vidíte kožené upnutí. V této podobě vydržel skate (angl. skate=brusle) do roku 1940, kdy skejtry přestalo bruslení bavit a přidělali kola na prkno.
Domácí tvorba.Rok 1950. Určit přesný počátek skateboardingu a určit prvního skatera, je v této době už asi nemožné. Ví se, že přemontovávání bruslí na prkna se ujali surfaři, kteří postrádali pocit vlnění i na pevnině a potřebovali tedy něco, s čim by ten božský pohyb mohli provádět i na ulici. A kolečka z bruslí se k tomu náramně hodily, kor když z jedněch párů máte dva skejty. Právě v této době vzniklo označení Sidewalk Surfer, neboli chodníkový serfař. Nevím, ale co na tom mohli dělat, na tom zřejmě ani nic jiného než vlnění nešlo a i to muselo jít dost blbě. Foto je ukázka domácí výroby.
První vyráběné skejty.Mezi lety 62 a 63, byl patentován první náznak skejtu a jejich výrobouPrní časák. se v té době zabývali firmy jako Makaha, G&S a Val Surf. Prkno bylo v té době opravdu ploché prkno a skejtři volili mezi kolečky ze železa nebo z keramiky, jako na přiloženém fotu. Muselo to tehdy dost drncat. Začali se pořádat závody ve free stylu, downhillu (sjezd z kopce), skoku do dálky a do výšky. S přibývající popularitou a zájmem mezi lidmi, vzniknul i první časopis o skejtu. V zimě roku 1965 vyšlo první číslo časopisu Skateboarder, stál 50 centů a vydali ho lidé ze Surf Magazinu. Skateboarding pojali jako svůj sport a v časopise jsou fotky typu otočky, vlnění a tak. Nicméně fotku na přebalu můžeme považovat za první komerčně využitou fotku, ještě takovou pěknou, západ slunce a skok do výšky.
First Urethan Wheels.Ke konci let šedesátých se dostával skateboarding do krize, ze které ho vytáhly zřejmě i první uretanová kolečka. Přišli počátkem sedmdesátých let a pro tehdejší skateboarding věc jak dělaná. Nebyli to kola v dnešním slova smyslu, nebyli tak tvrdá, spíš trochu gumová. Ale to bylo to pravé, kola seděli, něco vydrželi a poměrně rychle jeli. A hlavně se hodili na jízdu do bazénů, ty začali být hodně oblíbené mezi jezdci. Když je tam měli. Věřím, že v Kalifornii jich je habakuk, ale u nás? Bazén?
První boty.Jako počátek výroby skejtové obuvy, můžeme označit střed let sedmdesátých. V té době začala firma Makaha vyrábět tyto botky, dnes bychom je použili spíš na squash, ale to bylo dané tím, že na ollie si museli draci ještě nějakou tu chvíli počkat, takže nepotřebovali boty dnešního typu.
Sedmivrstvák.V letech sedmdesátých se také krom zvedlého tailu, začali desky dělat z více vrstev. Snad první deska se zvedlým tailem a 5-vrstvami se jmenovala The Five Ply Santa Cruz a s nimi výrobu rozjeli i Powerflex, G&S a Tracker. Foto ukazuje prkno od firmy Tracker a je z javorového dřeva, které se ukázalo pro potřeby skejtrů jako nejvhodnější.
Tracker truck.Firma Tracker začala v té samé době vyrábět i první trucky, které se vyznačovali solidním kingpinem a dají se považovat za jedny z prvních moderních trucků. Později vzniká i firma Independent.
První concave.Ke konci let sedmdesátých se objevila tato deska Santa Cruz Bevel, jako jedna z prvních desek měla concave (prohnutí desky). Tzn. že skater stál v pomyslné vaně a Vy si prohnutí desky můžete všimnout na fotce. Nebyl to concave tak jak ho známe dnes, spíš jenom taková úzká prohlubeň. Součástí této desky byli i přizvedlý nose, taky rarita. Nicméně na skateboarding přišla počátkem 80. let opět krizovka. Parky v USA se rušili, továrny přešli na jiné výrobkya co bylo nejhorší, časopisy se přeorientovávali na BMX a brusle. V USA udržovalo skate při životě pár lidí, psali si vlastní časáky, vymýšleli svoje triky atd. Opětovnému boomu skateboardingu napomohl rozvoj vertikální rampy, ze které se přebýrali triky i mimo rampu a vzniká streetstyle. Všechny triky, grindy, slidy mají tedy svůj prapůvod ve vertikálce.
Double kick.Prkno se vyvinulo až do podoby, kterou vidíte na fotce. Toto je fotka prkna firmy Schmitt Stix, model Chris Miller, z konce osmdesátých let. Tehdy se především jezdila rampa a freestyle, později streetstyle. Deska byla revoluční typ se svým zvedlým a prodlouženým nosem. O něco později se double-kick, neboli oba zvedlé konce, stal výrobním standartem, protože se na svět klubal streetstyle.
 
 
 

Olda Mihol a jeho nosebone v Prachatické mini.Největší boom nastal jak jinak než s pádem komunismu, vše se uvolnilo, otevřeli jsme se světu a začli jsme zde od roku 93 vídat na Mystic Skate Cupu i Mystic Skatesvětší počet profíků pohromadě. Od roku 98 se Mystic stává součástí světového poháru a naše prestiž jde nahoru. Zvlášť po výborném umístění Petra Horváta na Mystic Cupu. K rozvoji české sk8tové scény přispěl i časopis Board, který byl oficiálně založen v roce 94 u piva v klubu 007 na Strahově pány Hruškou a Přibylem. První číslo vyšlo díky spolupráci s Tomášem Ronovským, členem Asociace Českého Snowboardingu. Náklad byl 1000 kusů, půlka šla do prodeje a půlka šla členům asociace. První číslo bylo také vyjímečné svým obsahem, krom pár textů o snowboardingu a skejtu, udivilo čtenáře slengovým stylem a texty o hulení jointů. To samé překvapilo i prezidenta asociace Luďka Vášu, ale ten nastupující infarkt přestál a dal svolení k pokračování časopisu. Další číslo vyšlo v lednu 95, připravovalo se i třetí číslo. Jenže tiskárna řekla stop, protože asociace nezaplatila za první dvě čísla. Mezitím ale Board parta zjistila, že vydávání časopisu je sice těžká věc, ale nikoli nemožná. Oběhali tedy všechny potřebné úřady a díky prvním inzerentům (Burton, Horsefeathers a Salebra) spatřilo 20. září 1995 světlo světa první oficiální vydání Board magazinu. První vydání mělo 48 stran a bylo celé černobílé. Postupně se se Board vylepšoval a obarvoval, až do roku 98, kdy nebyli dobré finančí podmínky v naší zemi a lednový časopis se smrskl na 32 stran. Krizi překonali a koncem roku se počet stránek ustálil na 56. Od té doby to jde jen nahoru a číslo na září 02 má stran 144. Sice může kde kdo namítnout že velký podíl zabírá inzerce, ale myslím že to není nic proti takovému Transworldu, kde inzerce zabírá dobré dvě třetiny.
Největším placem naší scény se od poloviny devadesátých let stává Stalinův pomník v Praze, ale otázkou zůstává na jak dlouho, mluví se o jakémsi megakváriu místo kyvadla a osud legendárního místa je tak nejistý (článek na IDnesu tvrdí že ne). Jisté je ale každoroční pořádání summer campu v Prachaticích, který byl sice po kalbě v roce 96 málem ukončen, ale nestalo se tak. Co našince v dnešní době potěší asi nejvíc, je přítomnost skejtparku v každém větším městě, i když jich nikdy není dost a zároveň je příjemné vidět naše borce bodující na evropských kolbištích, jen tak dál, to je teprv začátek. Škoda jen, že mi teď není sedmnáct, protože parků je dost, obchodů je dost, sponzorů snad taky. Takže koukejte jezdit floutci!!!! Ať to za něco stojí!!!
Významná data skateboardingu
1978 Alan Gelfand se vznesl do vzduchu, aniž by se nohou či rukou od země odrazil. Tento nový prvek nazve Ollie.
1981 Tony Hawk dělá jako prcek ollie indy, Steve Caballero dělá na závodech Marina Cup svuj trik "caballaerial" fakie ollie 360, nikdo netušil jak to v tý rampě udělal.
1984 Mike McGill ukazuje světu svou sekvenci triku McTwist.
1985 Tony Hawk a jeho točka o 720°.
1987 Mark Gonzales dělá první boardslide ze zábradlí.
90. léta Jason Lee děla 360 flip, Danny Way dává blunt to fakie ve vertce, v roce 92 jsem viděl Bod Zlomu a to mě předurčilo k pochybné kariéře skejťáka, tak mě ten film dostal, že jsem začal jezdit a po 10 letech si vyflákal koleno, jako Keanu Reeves. Tony Hawk (jako druhý na světě udělal McTwista) jako první ho dává Mc720°, v roce 95 dělá kickflip 540° a v roce 1999 na X games vrací točku o 900°. Na skejtu se jezdí i downhilly a prozatimní rekord je z roku 1998, kdy byla Gary Hardwickovi naměřena rychlost 100km/h.
2002 Danny Way překonává rekord ve skoku do dálky (20 metrů) a do výšky (6 metrů). K tomu aby se na takové skoky moh vůbec rozjet, potřeboval 15-metrovou rozjezdovku. Zde je odkaz na stránky, kde můžete vidět celou mega rampu. On je to vůbec zajímavý člověk, jeho skok z vrtulníku do rampy si můžete prohlédnout v Park Fotu.
Budoucnost
. . . vidím vcelku dobře. Skejbording se venku stal pomalu masovým sportem, především v USA, kde se do tohoto odvětví pumpuje nejvíc peněz. Konají se zde i campy pro malé děti, kde se skateboarding vyučuje. Jeden takový camp stojí např. 175 USD na čtyři dny. A denní program takového campu? Od devíti do desíti strečink a volné jezdění, po desáté výuka skateboardingu pod dohledem zkušených jezdců, ve 12 oběd. Po obědě se kouká půl hodiny na video a od půl druhé do tří je opět výuka. Do půl páté je volné ježdění. Součástí takového kempu je i klimatizovaná místnost pro rodiče, odkud mohou pozorovat své budoucí Hawky či Kostony. Kdo by nechtěl mít doma Hawka? Kor po jeho úspěchu s hrou Tony Hawk Pro Skater, se na něho dívají jako na milionáře a tudíž jako na pravého američana, kterého Skatelab Museumdávají svým dětem za vzor. Mají tam tedy postaráno o skejbordové podhoubí a v budoucnu bude z čeho vybírat. O tom, že má tento sport v USA už hluboko zapuštěné kořeny svědčí i přítomnost několika skejbordových muzeí. Z jednoho takového pocházejí i fotky použité v tomto článku. Museum na fotce se jmenuje Skatelab a najdete ho v Simi Valey v Kalifornii. Pozdravujte tam, kdybyste měli cestu kolem.
Skateboarding přitahuje stále víc lidí, nejen aktivních sportovců, ale především těch, kteří se rádi za skejbordové nadšence označují. Slyšel jsem už hodně hlasů, jak je to hrozný, že každej chodí ve Vansech, široký kalhoty, v podpaží prkno ale neví jak se dělá ollie. Jestli patříte mezi ty lidi, kteří toto prohlašují, tak Vás musím zklidnit. Pro tento sport je jedině dobře, že se sk8 dostává do módy a že je IN objevit se na závodech a pak v kanclu nebo ve škole vyprávět užaslým kámošům jak to bylo skvělí (i když nevim co je blunt). Čim větší zázemí bude mít sk8 u nás, tím lépe pro nás pro všechny a je fuk, že haldy mladých sice vypadaj, ale skejťáci nejsou. Důležité je, aby se sk8tové obchody hejbali a aby se tento sport dostal, jakkoli, do podvědomí co nejširších mas a začal se brát jako regulérní sportovní odvětví a ne jako sport pro pár zasvěcených. Pro tyto potřeby u nás fungují časopisy, obchody a závody, které shopy pořádají. Myslím že není třeba představovat Mystic Skate Cup, ale budete-li hledat největší závody světa ve skejboardingu, určitě Vás to zavane na X-games, které se s konají ve Philladelphii. X-games je závod, kde se soutěží snad ve všech možných adrenalinových sportech. Zde je výčet: motorky (big air, step up, freestyle), BMX (park, freestyle, vert, dirtjump, downhill), wakeboarding, in-line (vert, park) a lezení po stěně. Záměrně jsem vynechal skateboarding, aby pro něj bylo více prostoru (v závorkách jsou vítězové). V oce 2003 se soutěžilo ve skateparku (Rodil de Araujo jr.), ve vertikálce (Pierre-Luc Ganon), dále dvojice ve vertikálce (prostě jezděj dva najednou, Hawk/McDonald) a vert best trick (Pierre-Luc Ganon, Heelflip 540 McTwist). Streetová část se jela přímo v ulicích Philladelphie a vyhrál ji Rodil de Araujo Jr. Best trik ve streetu vyhrál také Rodil de Araujo Jr. Na těchto mega závodech bylo rozděleno na prize money 1 milion USD, diváků se sešlo úctyhodných 221 tisíc a celý ten hukot snímalo 64 kamer díky 19 kilometrům kabelů. Pro našince je to asi nepředstavitelný podnik, ale kdo ví, třeba jednou? Nebo jinak, kde jsou peníze a sponzoři, jsou i velké závody a velké investice. Mám za to, že už jsem něco podobného napsal, ale věci se mají tak, že je to celé o prachách. A o přístupu mládeže k tomuto sportu. Co se prachů týče, tak nevím jak to tu bude vypadat, sociálové vyhráli volby tudíž nemám moc velké naděje ale držím nám palce. Co se omladiny týče, tak to už je lepší. Vypadá to, že skateboarding zapustil natrvalo kořeny mezi tou mladší a nejmladší českou generací. Utvrzují mě v tom občasné návštěvy parků a především mistrovství ČR, kdy jsem se otočil do publika a zjistil jsem, že už tam jakoby nemám co pohledávat, že bych spíš měl hrát dámu v parku, než sledovat závody. Při zpětném otočení směrem ku ploše jsem zhlédl výbornou jízdu patnáctiletého Lukáše Daňka a utvrdil se v názoru, že skateboarding v ČR má před sebou světlou budoucnost. Ale je teprv na začátku dlouhé cesty, na jejímž konci může pro někoho znamenat úspěch v podobě pořádání X-Games v nové hale ve Vysočanech, nebo větší podíl českých profíků v USA, než brazilských. A k tomu nám dopomáhej bůh (ten ze Skate Heaven, samozřejmě).
 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář